Taky si umím stěžovat!

Lidi tady u nás si docela rádi stěžují, nemyslíte? Asi bych to uměl taky, kdybych se více snažil...

© Ján Žabka

Můj kamarád Franta se po revoluci dal na podnikání. Dřel dvanáctky každý den včetně víkendů, rodinu viděl jen občas, koníčky šly do kytek a stejně se protloukal jen tak-tak. Ale bavilo ho to. Byl hrdý, že vůbec našel odvahu začít.

Potkávali ho sousedi a prý "Tak co, Franto, jak to jde?". A on, jak byl pozitivně naladěn, že prý jo, jde to prima, trochu moc práce, ale hlavně, že ho to baví. Na druhý den měla jeho luxusní podnikatelská Fabia vypuštěné pneumatiky, někdo mu zasprejoval v paneláku schránku a poškrábal dveře. Franta není hloupý, brzo mu to došlo. Teď říká sousedům, že je to na prd a proč vůbec do toho podnikání lezl. Sousedi jsou spokojení a Frantu mají rádi.

Ne, tohle není o tom, že Češi jsou závistlivci a že za úspěch každého spravedlivě potrestají. Ne ne ne! Ta historka s Frantou, to bylo jen takové malé nedorozumění. Problém komunikace. Češi jsou hodní a úspěch vám dopřejí! Jen jim musíte porozumět - a mluvit s nimi jazykem, kterému rozumí. Řečeno jednoduše: musíte si postěžovat.

Neptejte se mě proč. Nevím. Ale stěžovat si a nadávat, nejlépe na vrchnost, to je češtější než i ti vánoční kapři. Nevěříte? Schválně se podívejte na žebříček nejpopulárnějších článků tady na blogu a spočtěte, kolik článku si na nic nestěžuje. Když jsem se koukal já, byla tam leda Renáta F. (a i ta si stěžovala, že je nějaká přepracovaná) a snad Ruda H. (ale titulek byl o řezání hlav). Vsadím dvě vychlazené Plzně proti kopanci do pozadí, že vám určitě budou na počítání stačit prsty jedné ruky - a to se ještě před tím klidně můžete celý víkend hrát s cirkulkárkou.

Někdo se postěžuje na Tupola, Tunely a úplatky s.r.o. Někdo na ParouBlbka, no co ty botičky? Někoho štve knížepán, někoho pan profesor inženýr, někoho ekologisti, někoho genderově správna čeština. Navzájem si hezky stežujeme a cítíme to pouto mezi námi. Jsme na tom stejně blbě. A máme se rádi. Tak!

A kdyby došla politika, jen žádný strach. No já vám byl minulý týden u doktora, a ta prasečí chřipka, a zase poplatky a ty moje záda. A ty ouředníci jsou neochotní a cikáni furt berou ty sociální dávky. V tý telce nic moc a ten Silvestr, no řeknu vám, to byl nejslabší Silvestr, co pamatuju. A ti mladí, to je kapitola sama pro sebe. Tak já už půjdu, ty tramvaje v dnešní době jezdí blbě a budou je ještě omezovat. A že miliardu na OpenCard měli, co?

To jsme si ale hezky pokecali, viďte? Cítíte to teplo u srdce? Sdílíme stejná témata a máme na ně stejný názor. Přesněji řečeno, jsme pěkně nasr*ní. Protože všechno je blbě! Jeden národ, jedna kultura. A navíc to počasí, no jen koukněte na tu kosu! A to je leden! To se nám to krásně stěžuje, že? Taky to trochu umím...

Ale já to přece jen nevydržím.Všechno na sebe vždy vykecám: MĚ! TO! NEBAVÍ! A je to venku. Mám po karmě...

Když ale já se TAK STRAŠNĚ RÁD TĚŠÍM. Nerad si povídám o nepříjemných věcech, raději se těším, co pěknýho nás čeká. Bude nový revoluční počítač od Apple. Přijde jaro. Nokia nás překvapí novou generací smartfónů. Šikmookou Oktávku nahradí nějaká nová a pěkná. V Aeru bude skvělý starý Jakubisko. Stáhnu si novou řadu Californication. Zvolíme si brzo lepší vládu a finanční krize skončí. Budu zase chodit na salsu. Atd. Těším se rád a často. I na blbosti. Třeba jen, že můj další článek se bude líbit a já dostanu pytel karmy.

Těšit se je tak příjemné. Když se očekávání naplní, mám hroznou radost. A když ne - no, aspoň jsem si užil to těšení, ne?

Teším se, že brzo zase přijde léto. Kosa a hnědý sníh a smog a nekonečné zprávy o nehodách budou jen vzdálená vzpomínka. Na politiku budeme zase nadávat na příjemné terásce u vychlazené Plzničky, blogovat se bude někde v přírodě s noťasem na klíně, svět bude zase plný krásných žen v tenkých tričkách, občas se na mě některá usměje a já budu zase vrážet do kandelábrů. Bude to prima.

Takže žádné stěžování. Jdu trhat partu. Budu se raději těšit.

P.S.1 Klidně to zkuste taky. Třeba vám ta zima a krize a vůbec starosti utečou rychleji...
P.S.2 A na závěr ještě malá básnička s troškou té letní nálady: pláž, moře... vlny...

| Zdenka má pod tričkem moře
| To moře, když běží - Bože! -
| nemá klid
|
| Chtěl bych tu Zdenku
| O podprsenku
| připravit