Loučení s G-bodem

Teda řeknu vám, to s tím G-bodem, to byl snad největší podvod 20. století. Až teď to konečně prasklo. Žádný prostě není.

© Ján Žabka

Psali to v novinách. Takže to asi bude pravda. A jsme bez G-bodu.

Možná to ani nebyl podvod. Možná to byl jen omyl. Možná pan doktor Gräfenberg měl štěstí na pacientky s jistou anatomickou zvláštností. Kdo už to teď rozsoudí. Ale (skoro) všichni jsme tomu přes půl století věřili.

Nedávno jsem taky někde četl, že vědci zjistili, že ani vagína hluboko vevnitř není příliš bohatá na nervové zakončení, takže není moc citlivá na dráždění. Snad jen na okraji, u vstupu. Trochu.

A tuhle byla velká diskuse, ze které jasně vyplynulo, že prý ani ženský ňadra nejsou zas nějak erotický, stačí u nich držet mimino a erotika mizí, můžete si je vystavit klidně uprostřed Václaváku.

Teď sedím na studené podlaze v koutě zhasnutého bytu a zapíjím žal. Můj život je v troskách. Dvě desítky let jsem žil v bludech.

Ale byly to krásné dvě desítky let. Potkal jsem různé ženy. Hledali jsme spolu G-bod často. Co nám stačila kondička. Střídali jsme polohy, rytmy i rychlosti. Zkoušeli jsme najít ten správný úhel. Zkoušeli jsme dráždění nejen u okraje, ale často - v rámci mých skromných možností - i docela hluboko vevnitř. Bohužel měl jsem štěstí na výborné herečky. Celou dobu mi tvrdily... no, teď už je to jedno. Můj život byl jedna velká lež.

A přitom občas to byly výkony hodné Oskara. Některé obzvlášť nadané dokonce dokázaly zahrát při dráždění neexistujícího G-bodu nepochybně taky neexistující ženskou ejakulaci. Samé lži...

ŽENY JSOU LHÁŘKY A PODVODNICE!!!

Věřil jsem na Ježíška. Věřil jsem na G-bod. Dlouho jsem taky věřil na globální oteplování. Ale věda je neúprosná. S tím Ježíškem to prasklo už dávno. Teď vědci zkoumali G-bod a zjistili, že prostě neexistuje. Pak vědci zkoumali G-oteplování a to taky neexistuje. Když koukám tyto dny z okna, musím jim dát za pravdu. Ne s tím bodem, ten z okna nevidím. S tím oteplováním. Venku je pěkná globální kosa.

Smekám před vědeckým pokrokem. Vím, že ho nejde zastavit. Vím, že je to věda, co naši civilizaci přivedla až sem. Vědu miluju. Ale objevem neexistence G-bodu se ve mně něco zlomilo. Změnil jsem stranu. Přidal jsem se na stranu lidí, požadujících kontrolu veškerého dalšího vědeckého výzkumu.

Jmenovitě požaduji zákaz veškerého výzkumu klitorisu a to alespoň do doby, než budu v důchodu. Kdoví, na co by vědci přišli - ohledně jeho existence.

A já už nechci nic riskovat.

P.S.1 Věda je vskutku úžasná. Před rokem třeba francouzští vědci prokázali statisticky signifikantní vztah mezi ladnou chůzi a schopností dosahovat vaginálního orgasmu. Zatím jen u žen, ale výzkum dál pokračuje. Ovšem pokud se chcete zeptat, jestli tréningem chůze zlepšíte vaginální orgasmus nebo naopak tréningem orgasmů získáte ladnou chůzi, to vědci bohužel ještě neví. Zatím bych doporučoval trénovat obojí. Ale raději ne současně. Nebo alespoň ne ve dne a venku na ulici. Leda tak tu chůzi...

P.S.2 Na závěr vážně: Fakt mě v těch novinách vyděsili. Tak jsem si to šel dohledat osobně. A víte, jak to bylo s tím výzkumem doopravdy? Nebojte se, žádná vivisekce. Ti vědci jen vzali 1800 žen-dvojčat a zeptali se jich, jestli mají G-bod. Logika za tím je, že u identických dvojčat by OBĚ měly mít G-bod. Nebo možná OBĚ by ho neměly mít. Ale vždy stejně, když jsou dvojčata. Bohužel se tohle nepotvrdilo. Autoři studie z toho usoudili, že G-bod je jen psychická záležitost, výsledek masáže časopisů atd. Postup i výsledek je jistě velice zajímavý, jen mám pocit, že jaksi automaticky předpokládají, že vždy obě dvojčata měly stejné sexuální zkušenosti, stejně šikovné milence atd. Což mi připadá nepříliš pravděpodobné. Takže stále zbývá šance, že ten G-bod existuje, jen začne manifestovat svoji existenci až po přiměřeném tréningu. Není ještě všem dnům konec...